Rubrika: Akce

Přední odborník na kosmonautiku a publicista Ing. Tomáš Přibyl bude v Jihlavě přednášet o osudech zvířecích kosmonautů.

Zvířata, která se od počátku kosmické éry lidstva vydala do vesmíru, by dokázala vytvořit solidní Noemovu archu. Některá se stala všeobecně známými, jiná v tichosti položila svůj život na oltář vědy. Na konci minulého roku jsme oslavili 60. výročí letu prvního živého tvora – psa Lajky – do vesmíru v družici Sputnik 2. Při této příležitosti si připomeneme pestrou historii kosmických letů „němých tváří“.

Přednáší publicista Ing. Tomáš Přibyl, přední odborník v oblasti kosmonautiky.

Přednáška proběhne ve čtvrtek 22. března 2018 v Malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava. Začátek je 17:00 hod.

Přednášku spolupořádá Jihlavská astronomická společnost, Pobočka Vysočina České astronomické společnosti a Muzeum Vysočiny Jihlava.

Co nového víme o vesmíru díky objevu gravitačních vln? Prozradí fyzik Ing. Petr Dvořák z Vysokého učení technického v Brně a z Jihlavské astronomické společnosti.

Předpověď Alberta Einsteina o existenci gravitačních vln je víc než sto let starou teorií, avšak první přímá experimentální detekce těchto vln se podařila teprve na konci roku 2015. Pojďme se podívat, jak princip detekce gravitačních vln funguje a také na převratné objevy, které se díky experimentálnímu potvrzení existence gravitačních vln v poslední době odehrály. Ukážeme si, že gravitační vlny pro nás představují nový způsob poznávaní vesmíru, díky čemuž jsme mohli jen v posledním roce zaznamenat hned několik takříkajíc revolučních astronomických objevů.

Přednáší Ing. Petr Dvořák z Vysokého učení technického v Brně a Jihlavské astronomické společnosti v Brně a z Jihlavské astronomické společnosti.

Přednáška proběhne 15. února 2018 v Malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava. Začátek je 17:00 hod.

Přednášku spolupořádá Jihlavská astronomická společnost, Pobočka Vysočina České astronomické společnost a Muzeum Vysočiny Jihlava.

Předseda Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a také Astronomického klubu Pelhřimova Dr. Jakub Hraníček v Jihlavě pronese přednášku shrnující astronomické úkazy v roce 2018.

Abstrakt: Tradiční lednová přednáška bude letos pojata trochu netradičně. V přednášce nebude chybět povídání o viditelnosti jednotlivých planet během roku a o jejich vzájemných sblíženích. Řekneme si něco o viditelnosti meteorických rojů či nadcházejících zatměních Měsíce či Slunce. Netradičně si však letos budeme vyprávět o zimní obloze – o souhvězdích, které ji zdobí, a o vzdálených objektech, které se na ní skrývají. Řeč bude tedy o mlhovinách, hvězdokupách, vícenásobných hvězdných systémech a o cizích galaxiích.

Přednáška proběhne v pátek 19. ledna 2018 od 17:00 hod. v Malovaném sále, Muzea Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava.

Přednášku spolupořádá Jihlavská astronomická společnost, Pobočka Vysočina České astronomické společnost a Muzeum Vysočiny Jihlava.

Ve čtvrtek 7. prosince 2017 v jihlavském muzeu proběhne naše poslední letošní přednáška, kterou pronese teoretický fyzik prof. Jiří Spousta z brněnského Vysokého učení technického.

První polovina 20. století byla z hlediska fyziky zlatým věkem pro dvě fascinující teorie. Tou první byla Einsteinova teorie obecné relativity, která dala zcela nový pohled na teorii gravitace. Druhá přelomová teorie z vědeckého hlediska slavila ještě větší úspěchy, a to hlavně pro svou dokonalou schodu teorie a experimentu. Touto druhou teorií byla Kvantová fyzika, která popisuje celý mikrosvět a svět atomů včetně moderních nanotechnologií.

Jak zábavně přednášet o této na první pohled abstraktní vědní disciplíně předvede prof. RNDr. Jiří Spousta, Ph.D. z Vysokého učení technického v Brně

Přednáška proběhne 16. listopadu 2017, začátek v 17:00.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Přednášku spolupořádá Jihlavská astronomická společnost, Pobočka Vysočina České astronomické společnosti a Muzeum Vysočiny Jihlava.

Přednáší Ing. Martin Kotěra z Astronomického klubu Pelhřimov, 16. listopadu 2017, začátek v 17:00
Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Poslední díl přednášky o významných objevech a osobnostech astronomie, který se bude věnovat zejména 20. století. Pro astronomy se otevřela nová okna do vesmíru díky pokrokům v radiotechnice, výpočetní technice a kosmonautice. Pro jejich potřeby jsou konstruovány stále složitější přístroje představující vrchol techniky. Profesionální astronomové již nemusí trávit noci u dalekohledu. Některé astronomické objevy nalézají praktické využití.

Přednáška proběhne u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti.

Česká astronomická společnost ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností se i v letošním roce zúčastní tradičního podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Podzimní program Jihlavské astronomické společnosti navazuje na seriál přednášek a také zavádí některé změny v programu pozorování oblohy pro nejširší veřejnost.

Program je na webu Jihlavské astronomické společnosti: http://www.jiast.cz/clanky/podzimni-program-jihlavske-astronomicke-spolecnosti.

Kam míří NASA po vyřazení raketoplánů? Co nám umožní nové výkonné rakety SLS a kosmické lodi Orion? Zamíříme k Měsíci, na asteroidy a jednou třeba i k Marsu.

Přenáší Dušan Majer, odborník na kosmanautiku, publicista a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

Přednáška proběhne ve čtvrtek 14. září 2017 v Malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 55, Jihlava – za Kavárnou Muzeum). Začátek přednášky je v 17:00.

Přednášku pořádá Pobočka Vysočiny České astronomické společnosti, Jihlavská astronomická společnost a Muzeum Vysočiny Jihlava.

Letní program Jihlavské astronomické společnosti pro nejširší veřejnost je do značné míry omezen především díky již 14. ročníku Astronomického tábora, který již tradičně pořádáme na přelomu července a srpna. I přesto je nabídka našeho programu poměrně pestrá.

Program je dostupný na webu Jihlavské astronomické společnosti: http://www.jiast.cz/clanky/leto-2017-s-jihlavskou-astronomickou-spolecnosti.

O Měsíci mezi lidmi i ve 21. století koluje celá řad polopravd nebo dokonce i úplných nepravd. Současná věda přitom mnohé z tzv. záhad již dokáže obstojně vysvětlit. Přednáška poodhaluje historii a zákulisí některých “měsíčních” omylů, mystifikací a konspiračních teorií.