Historie třebíčské astronomie

Vzpomínka bývalého předsedy na pobočku Třebíč ČAS

Před necelým rokem došlo k transformaci třebíčské pobočky ČAS na pobočku Vysočina a to sloučením se zájemci z Jihlavy a Pelhřimova. Vzhledem k tomu, že samotná třebíčská pobočka tím pádem de jure zanikla, stojí za to se trochu poohlédnout za téměř šesti destiletími fungování amatérské astronomie v Třebíči.

Za zrod třebíčské amatérské astronomie lze považovat rok 1957, kdy Zdeněk Kvíz postavil a uvedl do provozu malou astronomickou pozorovatelnu s odklápěcí střechou, jejíž konstrukce byla odkoukaná z kontrukce pozorovacích domečků na centrální plošině v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Jen tak mimochodem je vhodné uvést, že po Zdeňku Kvízovi je Českou astronomickou společností každým druhým rokem udělována tzv. Kvízova cena pro mladé astronomy v oborech, kterými se Zdeněk Kvíz zabýval, tedy proměnné hvězdy, meziplanetární hmota a popularizace vědy. Zdeněk Kvíz však v roce 1969 emigroval do Austrálie v důsledku okupace Československa Ruskem, kde také předčasně zemřel shodou okolností 21. srpna 1993, tedy přesně na den na 25. výročí této události.

Po emigraci RNDr. Zdeňka Kvíze, CSc. však aktivity hvězdárny nestagnovaly, snad i díky tomu, že dokázal shromáždit dostatečný lidský potenciál, takže počet aktivních členů dále vzrůstal. Projevilo se to nejen aktivitami pro veřejnost, jako jsou přednášky či pozorovatelské demonstrace, ale i vlastní odborná činnost. Ta posléze vykrystalizovala do dvou oborů. Jednak pozorování proměnných hvězd, hlavně tedy zákrytových dvojhvězd, a dále pak pozorování zákrytů hvězd Měsícem. V osmdesátých letech dokonce třebíčská skupina pozorovatelů proměnných hvězd byla z celé republiky nejpočetnější, což se projevilo i při každoročních praktikách těchto pozorovatelů na hvězdárně ve Ždánicích na Kyjovsku (pod patronací tehdejší HaP MK Brno), kde pozorovatelé z Třebíče mnohdy tvořili až jednu třetinu veškerého osazenstva z celé země.

Hvězdárna Třebíč
Hvězdárna Třebíč

V roce 1985 se podařilo pod tehdejším vedením MUDr. Petra Hávy, CSc. postavit provozní budovu s přednáškovým sálem a projekční kabinou a další dřevěnou pozorovatelnu s odsouvací střechou a celý pozomek oplotit. Na sklonku 80. let se na nedalekém pozemku rozestavěla další pozorovatelna, tentokrát zděná s kruhovým půdorysem pro klasickou astronomickou kopuli, která zároveň byla i projektována jako dostatečně vysoká, aby se rozšířilo zorné pole více k obzoru, protože kolem hvězdárny za ta léta vyrostly stromy do výšky.Tato bohužel do dnešních dnů dokončena nebyla i přes opakované intervence na radnici. Důvodů je hned několik, především však nezájem radnice do něčeho takového investovat větší finanční částku. Aby toho nebylo málo, bylo členy třebíčské pobočky zjištěno koncem 90. let, že ačkoliv třebíčská radnice platí prostřednictvím Městského kulturního střediska provozní režii hvězdárny, tedy elektřinu, vodné a stočné a nějaký ten drobný částečný úvazek, tak všechny provozované stavby hvězdárny (tedy obě pozorovatelny a provozní budova) jsou stavby černé a teprve posléze je bylo nutno legalizovat.

Po roce 2000 se pobočka postupně potýkala s pomalým leč stálým úbytkem členů a snižováním aktivit, které se během let smrskly na pravidelná pozorování pro veřejnost a jednu až dvě přednášky ročně pro veřejnost. Podařilo se sice získat několik let po sobě prostředky na opravu staré Kvízovy pozorovatelny a umístění bronzové pamětní desky, kterou v roce 2007 u příležitosti 50. výročí existence hvězdárny odhalil RNDr. Jiří Grygar, CSc., ale jakýkoliv rozvoj brzdily dlouhodobě pravidelné personální změny ve vedení Městského kulturního střediska. Labutí písní bylo rozhodnutí o převedení provozu hvězdárny z MKS na Dům dětí a mládeže. Od té chvíle postupně došlo k tomu, že Třebíč jako jediné město na Vysočině sice mělo hvězdárnu i svoji regionální pobočku České astronomické společnosti, která však tuto hvězdárnu nemohla provozovat dle svého, vedení DDM si najalo svého člověka jak na astronomický kroužek, tak i na další aktivity, a ČAS si pro svoje aktivity de facto hvězdárnu jen půjčuje. Což samozřejmě vedlo k dalšímu snížení zájmu členů o aktivní činnost.

Během podzimu 2013 proto proběhla jednání mezi Třebíči a Jihlavou o případném sloučení, k čemuž se posléze přidal i Pelhřimov, a projednání návrhu vedení České astronomické společnosti zánik jedné a vznik nové pobočky schválilo. Zda je to krok správným směrem, to ukáže budoucnost. V každém případě ale je téměř jisté, že samostatná pobočka Třebíč by za stávajících okolností spěla pomalu, ale jistě ke smrtelné agónii, což je sice smutné, leč pravdivé konstatování.

Roman Šula, poslední předseda pobočky Třebíč ČAS, člen výboru Pobočky Vysočina